Zemědělská fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích 

Katedra rostlinné výroby a agroekologie - Biotechnologické centrum 

Výuka

Šlechtění rostlin

Obor: Zemědělské biotechnologie Mgr. (Magisterský obor)
Ročník: 1.
Semestr: Zimní
Přednášející: prof. Ing. Vladislav Čurn, Ph.D.
Anotace:

Cílem předmětu je poskytnout teoretické základy šlechtění rostlin, včetně jejich aplikace v procesu šlechtění zemědělských plodin.

Definice a úkoly šlechtění Historický vývoj. Šlechtitelský proces. Původ kulturních rostlin, genová centra. Genetické zdroje, genové banky. Odrůda, genetická struktura. Šlechtění na výnos, na jakost produktu, na délku vegetační doby, na odolnost k zimě, suchu, chorobám a ke škůdcům. Šlechtitelské metody tradiční (výběr, křížení, heterozní šlechtění, mutační a polyploidní šlechtění) a netradiční (in vitro, transgenoze). Šlechtitelské výběrové postupy, technika šlechtitelské práce, dokumentace. Registrace nových odrůd, legislativa.

Popis:

Cílem předmětu je poskytnout teoretické základy šlechtění rostlin, včetně jejich aplikace v procesu šlechtění zemědělských plodin. Definice a úkoly šlechtění. Historický vývoj. Šlechtitelský proces. Původ kulturních rostlin, genová centra. Genetické zdroje, genové banky. Odrůda, genetická struktura. Šlechtění na výnos, na jakost produktu, na délku vegetační doby, na odolnost k zimě, suchu, chorobám a ke škůdcům. Šlechtitelské metody tradiční (výběr, křížení, heterozní šlechtění, mutační a polyploidní šlechtění) a netradiční (in vitro, transgenoze). Šlechtitelské výběrové postupy, technika šlechtitelské práce, dokumentace. Registrace nových odrůd, legislativa.

Sylabus:

1. Definice poslání a úkoly šlechtění rostlin. Historický vývoj.

Šlechtitelský proces, zajištění šlechtění v ČR.

2. Původ kulturních rostlin, genová centra, genetické zdroje a genová banka. Odrůda.

Propagace odrůdy, vyhodnocení změn v sortimentu odrůd.

3. Šlechtitelské cíle: šlechtění na výnos a jakost produktu, na délku vegetační doby, na odolnost k stresům a na vhodnost k technologii pěstování.

Individuální rozbor rostlin.

4. Šlechtění na rezistenci k chorobám a škůdcům.

Individuální rozbor rostlin.

5. Šlechtitelské metody: výběr, druhy výběru.

Vyhodnocení účinnosti hromadného a individuálního výběru.

6. Kombinační křížení, principy výběru rodičů a metody křížení.

Rozsah a plán křížení.

7. Vzdálené křížení, možnosti a výsledky využití ve šlechtění.

Technika křížení. Projekt zpětného křížení.

8. Zpracování generací po křížení, šlechtitelské výběrové postupy u samosprašných plodin.

Schéma výběrových postupů.

9. Zpracování generací po křížení, šlechtitelské výběrové postupy u cizosprašných plodin.

Schéma výběrových postupů.

10. Zpracování generací po křížení, šlechtitelské výběrové postupy u vegetativně množených plodin.

Schéma výběrových postupů.

11. Heterozní křížení: využití heteroze u F1 hybridů. Testování OKS a SKS rodičovských linií.Využití heteroze u syntetických populací.

Odhad heteroze. Projekt syntetické populace šlechtěné plodiny.

12. Využívání mutací a polyploidie ve šlechtění. Uplatnění metod in vitro ve šlechtění rostlin.

Ukázka technik mikropropagace, androgeneze, somaklonální variability.

13. Technika šlecht. práce, šlechtitelská dokumentace.

Šlechtitelské školky, vegetační záznamy.

14. Odrůdové zkušebnictví v ČR, registrace odrůd, legislativa.

Vyhodnocení výsledků odrůdových zkoušek.

Doporučená literatura:

Graman, J., Čurn, V.: Šlechtění rostlin (obecná část). České Budějovice, ZF JU 1998, 133 s.

Chloupek, O.: Genetická diverzita, šlechtění a semenářství. Praha, Academia 2008, 350 s.

Ondřej M., Drobník J. : Transgenoze rostlin, Academia Praha, 2002, 316 s.

Novák, F.J. (1990) : Explantátové kultury. Praha, Academia 1990, 208 s.

Soubory ke stažení:

← Zpět na přehled výuky

© ZF JU, České Budějovice